Charakteristika LS Náměšť nad Oslavou
Geografické umístění LS a charakteristika území
Převážná část lesní správy (LS) náleží do Jihomoravského kraje, Severozápadní část přináleží kraji Vysočina. Nejvýznamnějším sídlem v oblasti LS je Brněnská aglomerace nacházející se na východním okraji. Dalšími významnými sídly jsou Náměšť nad Oslavou – sídlo LS s dominantou zámkem Náměšť nad Oslavou, město Velká Bíteš v severní části LS, Rosice se zámkem z 16. století a Ivančice na jihu LS, ležící na soutoku řek Jihlava, Oslava a Rokytná.
Východní částí LS probíhá Boskovická brázda, dále na východ se nachází Bobravská vrcho-vina na severu a na jihovýchodě zasahuje na území LS Dyjskosvratecký úval. Severozápadní část LS je součástí Bítešské vrchoviny a jihozápadní Znojemské pahorkatiny přičemž obě jsou součástí Křižanovské vrchoviny.
Terén má pahorkatinný charakter, který přechází v západní a severní části LS do náhorní plo-šiny. Převažují mírné, kratší svahy a nehluboká údolí. Vyjímkou jsou údolí Jihlavy, Oslavy, Chvojnice, severní svahy Bílého potoka a některé lokality na svazích kolem Bobravy, které se vyznačují velmi strmými a kamenitými svahy.
Na geologické stavbě se podílejí různé geologické formace. Na severozápadě převládá krysta-linikum Českého masívu na jihozápadě Třebíčský masiv. Dále na východ rozděluje LS od severu k jihu permokarbon Boskovické brázdy. Do severovýchodní části LS zasahuje Brněn-ský pluton. V jižní a východní části LS mají významné zastoupení pleistocénní překryvy.
Geologické podloží tvoří převážně dvojslídné a biotické ortoruly a fylity, značně jsou rozšíře-ny sprašové překryvy. V západní části jsou dále zastoupeny amfibolické syenity a amfibolity. Ve východní části se nachází v oblasti Boskovické brázdy permokarbonské pískovce a sle-pence, v blízkosti Brna pak diority a granodiority.
Základní klimatické charakteristiky LS:
| Západní část LS | Východní část LS | |
|---|---|---|
| – průměrné roční srážky : | 550 – 660 mm | 530 – 620 mm |
| – průměrná roční teplota : | 6,1 – 8 °C | 7 – 8,5 °C |
| – průměrná délka vegetační doby : | 140 – 170 dní | 150 – 175 dní |
Nejnižším bodem na LS je údolí řeky Jihlavy u Pravlova 190 m.n.m., nejvyšším bodem je Svatá 679 m.n.m. Celá oblast LS spadá do povodí Dunaje a je pro ni příznačné, že všechny hlavní toky odvádějí vodu směrem od západu na východ. Na severu tvoří hranici LS Libochovka a Bílý potok. Jižní hranici tvoří řeka Jihlava. Dalšími významnými toky, které odvodňují území LS jsou řeky Oslava, Chvojnice a Bobrava. Ostatní vodoteče jsou lokálního významu.
Největší část území LS (95%) náleží do přírodní lesní oblasti 33 – Předhoří Českomoravské vrchoviny, malá část na severu (5%) do PLO 16 – Českomoravská vrchovina a nepatrná část, co se týče výměry lesa, na východě do PLO 35 – Jihomoravské úvaly.
Lokální historie lesnictví
Současný státní majetek pochází v převážné míře z původních panství, později velkostatků Náměšť nad Oslavou, Veveří a Rosice, Osová, Oslavany, Hluboká-Domašov (Benediktíni Rajhrad) a částečně také Moravský Krumlov.
Charakteristika lesů
Vývoj dřevinné skladby – současný stav porostů je výsledkem vlivů působících v dané oblasti po řadu generací. Koncem 18 století v lesích převládaly listnáče. V jižní, relativně nej-teplejší části, to byl především habr spolu s dubem a břízou. Jednalo se o pařeziny. Na úze-mích výše položených již převládaly dubové porosty s vtroušeným bukem, habrem a břízou. Byla zde také významně zastoupena jedle. S umělou obnovou lesů se nejdříve začalo kolem roku 1795, zalesňovalo se hlavně smrkem. V roce 1800 se v kmenovinách uváděly dřeviny: jedle, smrk, borovice, buk, javor; v pařezinách dub, habr a bříza. Buk tvořil příměs jedlových porostů po celé ploše lesů. Od 19. století byl zahájen postupný převod do té doby převládají-cího lesa nízkého na les vysokokmenný. Pro zvyšování výnosu z lesů bylo započato se zvýše-ným pěstováním borovice, ale také smrku a modřínu. Na přelomu 19. a 20. století byl smrk již pěstován v monokulturách, zastoupení borovice v monokulturách se snižovalo pro její špatný růst a začaly se projevovat snahy o zkvalitňování dřevinné skladby příměsemi listnáčů. V této době se začínají také pěstovat různě exoty jako dub červený, vejmutovka, douglaska a další. Akát se vyskytuje již počátkem 19. století.
Druhová skladba lesních porostů na území LS v %:
| SM | JD | BO | MD | Jehličnaté | BK | DB | LP | HB | BR | Ostatní | Listnaté | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Současná: | 43,9 | 0,9 | 16,4 | 6,3 | 67,8 | 5,1 | 17,1 | 3,1 | 3,7 | 0,8 | 2,4 | 32,2 |
| Cílová: | 33,4 | 5,2 | 4,6 | 6,6 | 49,9 | 21,8 | 23,2 | 3,2 | 0,2 | 0,0 | 1,7 | 50,1 |
Charakteristika hospodaření
V roce 1965 se na území LS nacházelo pět lesních hospodářských celků. Nyní je LS tvořena dvěma LHC – Náměšť n. O. a Rosice. Lesní správa Náměšť nad Oslavou je organizačně tvořena dvanácti revíry. Pro zajištění výkonu OLH je vyčleněn jeden pracovník LS. LS zaujímá 85 065 ha katastrální výměry. V současné době činí výměra lesů ve vlastnictví státu 17 868 ha včetně 942 ha bývalých církevních lesů. LS v obvodu své působnosti obhos-podařuje 61 % z celkové výměry lesů. Zbývající lesní majetky jsou vojenských lesů a statků
2 %, lesních družstev obcí 7 %, singulárních společností 1 %, obcí nad 50 ha 7 %, obcí do 50 ha 8 %, soukromých vlastníků nad 50 ha 4 % a soukromých vlastníků do 50 ha 10 %. Na vý-měře 5 049 ha (pro 5745 vlastníků) nestátních lesních majetků zajišťuje LS výkon funkce OLH.
Značná část lesů v působnosti LS je nositelem významných mimoprodukčních funkcí, což se odráží v kategorizaci lesů:
- Lesy ochranné, do kterých náležejí především svahy kolem řek Jihlavy, Oslavy a Bílého po-toka zaujímají rozlohu 403 ha.
- Lesy zvláštního určení zaujímají celkem 2383 ha.
Jedním z nejdůležitějších úkolů, které musí LS řešit již několik roků, je provedení rozsáhlých přeměn smrkových monokultur na strukturalizované smíšené (listnaté) porosty. Smrkové mo-nokultury, nevhodně založené v nižších vegetačních stupních, nemají opodstatnění a vlivem sucha, hnilob a následně i škůdců hynou.
K výchově porostů přistupujeme diferencovaně a zohledňujeme stav porostu, bonitu stanoviš-tě a naléhavost zásahu. Výchovou upravujeme druhovou skladbu a stabilitu porostu.
Prioritním cílem je péče o růstové prostředí
Růstové prostředí se nejlépe ovlivňuje mimo jiné především volbou vhodných dřevin a jejich pěstováním. Kromě trvalosti a stability lesních porostů musíme zabezpečit produkční a funkční trvalost stanoviště biotopu tzn. především půdy a mikroklimatických podmínek (vlivy na ochuzování živinami, fyzikální změny, kyselost atp.)
LS preferuje a v max. možné míře využívá možnosti přirozené obnovy v hosp. souborech k tomu vhodných. Důslednou ochranou růstového prostředí lesních porostů je snaha o udržení a o zlepšení přirozené produkční schopnosti lesní půdy, která je zárukou pěstování zdravých, vitálních, produktivních a ekologicky stabilních porostů. Toto je potřeba uplatňovat tak, že buď přirozeně, nebo uměle zakládáme porosty stanovištně vhodnými dřevinami s důrazem na podíl MZD a s max. podporou biodiverzity.
Při volbě dřevin hlavních (cílových) a MZD se přihlíží k aktuálnímu stavu porostní skupiny a fázi rozpracovanosti obnovy. Z hlediska širšího pohledu a problematiky péče o růstové prostředí v návaznosti na trvale udr-žitelné hospodářství je záchrana a zachování regionálních populací, což je zajištění kvalitního osiva k obnově porostů.